Juan O Savin se s vámi podělí o své názory na časopis George, číslo 47 a další.

Ptá se Rachel: Pokládám Juanovi další otázky týkající se časopisu George a dělím se s ním o náhody, kterých jsem si všiml při svém pátrání. Co má číslo 47 společného s čímkoli? A na jakou rovnici se Juan odvolává?
Dobře. Trumpovo číslo ze všech časopisů George, které teď mám všechny, Trumpovo číslo bylo náhodou 47. číslo, což mi přišlo zajímavé.

Juan: No, 47 je číslo DC. Je to také číslo euklidovy rovnice, a tak je to velmi složité číslo. To, o čem chceš opravdu přemýšlet, je, že máš velmi složitý matematický problém jak získat kontrolu nad monstrem, kterým je DC. A v tuto chvíli, jakkoli je Washington DC zmatený, rozházený a zpackaný, ten, kdo tuto rovnici vyřeší, bude muset být osobou, která přijde nahradit tuto administrativu a lidi, kteří mohou nastoupit do úřadu prostřednictvím této administrativy, jak se to bude hrát. 47. prezident, to by bylo docela dobré číslo.

Rachel: Jen mi to přišlo zajímavé, a počítala jsem je fyzicky, počítala jsem je asi šestkrát, protože jsem nechtěla být na svém videu chybná, ale napočítala jsem 57 čísel George. Je jeden měsíc, kdy byly dvě různé obálky, jedna s Reaganem a jedna s JFK. Číslo 57 v gematrii je George, to je Tesla, a pak Trump je 47. A taky 41. číslo, o kterém jsi říkal, že máš problém s 41., když jsme naposledy mluvili o časopisu George, tak to bylo náhodou číslo, které bylo z července 1999. Takže mi to taky přišlo ironické. A to Trumpovo číslo má na obálce hodně Tiffany blue, prostě to tam dám, skoro jako by to bylo jako ok, hele, budeme mít něco modrého v den inaugurace za 20 nebo kolik let.

Juan: Někde na té obálce je taky Tiffany blue.

Rachel: To je pravda.

Juan: Jedna z mých velmi oblíbených barev.

Rachel: Mám ještě jednu teorii, na kterou jsem se chtěla zeptat - co si myslíte o Georgovi: první čísla byla opravdu tlustá a vím, že byla jakoby dvouměsíční, takže byla říjen/listopad, ale pak přešla na měsíčník, a pak ke konci jich bylo pár dvouměsíčních. Což je zase ironie, protože pár náhodných bylo dvouměsíčních, aby se Trump stal 47. Takže mi to přišlo, že to vypadalo záměrně. Možná ztrácím rozum, ale mně to přišlo záměrné. A všimla jsem si, a hodně lidí o tom mluví, že to bylo na konci neúspěšné a inzerenti utíkali a časopis nepodporovali. Ale když jsem o nich přemýšlela, nemyslím si, že je to tak. Myslím si, že inzerenti možná nechtěli inzerovat v tomto časopise kvůli tomu, co bylo sdělováno na jeho stránkách, protože tam bylo hodně pravdy.

Juan: No, zpočátku to bylo považováno za velmi stylové a bylo to velmi popkulturní a bylo to cool a všechno ostatní. Jak si lidé začali uvědomovat, co je to za téma, inzerenti byli trochu odrazeni, protože zpočátku to nebyla spíš politická satira, ale popisovalo to věci způsobem, který nebyl drsný. Když si přečtete materiál, který jsem procházel, jako že mám poznámky redaktora a podobné věci, spousta věcí tam byla velmi vážná, otázky byly přímé nebo řízné. A přemýšlíte o tom, kde jsme teď jako země. Rozhovory, které před pěti sedmi deseti lety nikdo nechtěl poslouchat, protože byly prostě příliš drsné. Byla tam témata, která byla příliš temná nebo obtížná na to, aby se jimi člověk prokousával. Najednou se to právě teď mění. Část toho je způsobena tím, že nové rozhovory vytvořily úplně novou skupinu lidí. Tato mladá skupina lidí si pamatuje, že války vedou mladí. Můžete mít stratégy, kteří jsou starší a vypracovávají bitevní plány a podobně, ale skutečný boj vedou mladí. Vychovali jsme velmi silnou soudržnou skupinu lidí, která je teď po pěti letech boje nejsoudržnější. Jsou mnohem inteligentnější, mnohem chytřejší. Když se podíváte na armádu, můžete poslat kluky, oni přijdou a dělají dva roky, a tak to bylo v 60. letech. Ale trvá to asi čtyři roky, než se člověk dostane tam, kde je vlastně docela usazený, má dost dovedností, aby byl schopen jít ven a jednat s ostatními kluky velmi soudržně. A ti ostatní kluci jsou vlastně napůl v bezpečí, když s nimi pracujete, že vás nestřelí do zad nebo neuděláte nějakou blbost, kterou vás lidi zabijou. A tak se můžeme bavit venku s náhodnými lidmi a oni chápou, kde se země právě nachází, a některé problémy, které se dějí, je mnohem snazší vést ostřejší rozhovor.

Časopis George by byl dnes přijat mnohem jinak než před dvaceti lety, protože lidé jsou na tento materiál skutečně naladěni, jsou připraveni ho slyšet. Před dvěma a třemi desetiletími, dokonce i před čtyřmi desetiletími, lidé hledali gurua, který prostě přijde a dá odpověď a postará se o to: miluji tě, jsi fantastický, skvěle se o to staráš, teď si můžu jít hrát, můžu jít závodit, můžu se jít bavit do bazénu, dát si drink, cokoliv. V tom teď nejsme. Lidé se všichni ukazují a to souvisí s tím, co jsem říkal před několika minutami - není zdravé mít společnost, kde máte jen pár lidí, kteří dělají všechna rozhodnutí za všechny ostatní, a vy všichni se vezete. To, že lidé cítí trochu ten háček a uvědomují si, že to může velmi dobře vybočit z kolejí, i rozhodnutí zda budu mít zbraň na obranu sebe a svého domu, že nebudu čekat, až se někdo ukáže podle svého uvážení. A mimochodem, jestli dojde k nějakému společenskému zhroucení regionálnímu nebo jinému a ti policisté půjdou do svého domu a ne do mého, budu mít možnost bránit svůj dům. A stejné je to mentálně s převzetím odpovědnosti. Znám stále více a více lidí, kteří jsou připraveni a schopni vzít na svá bedra své sousedy v různých tématech. Skutečnost, že máme všechny ty lidi, kteří se objevují, aby se podívali na hlasování, se aktivně zapojují do sledování toho, co se děje, a nejsou ochotni akceptovat, že soudce řekne ne ne ne tam nemůžete jít nebo volební úředník. Půjdou se podívat na hlasování, budou na to dohlížet, budou se dívat, když něco nebude v pořádku, nahlásí to, sepíší protokol o incidentu a budou se tomu věnovat, dokud to nebude fungovat správně. To je to, co občané dělají, a do Ameriky se vrací určitá zodpovědnost, která je velmi zdravá. A není to hra, není to jen pár memů, není to jen pár řádků na papíře, je to v jejich srdcích a oni s tím tak nějak vyrostli. Takže s tím dozráli a budou s tím pokračovat. V celé zemi došlo k určitému dozrání mládeže, která bude muset bojovat v této válce, aby zadržela globalisty, umělé inteligence, zrůdy lidi, kteří chtějí planetu pro sebe, je to mládež, která se probouzí k tomuto problému. A my to budeme muset udělat tentokrát, protože opět, všechny války vedou mladí lidé, děti.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.